Čas velkých ryb

Share Button

Zdravím vás přátelé a příznivci značky Uni Cat. Slíbil jsem vám zprávu z dalších mých výprav na svaz. Něco se mi povedlo a tak vám o tom budu teď vyprávět. Čekal nás páteční svátek a tudíž prodloužený víkend a jak ho nejlépe využít, než vyrazit k vodě. Naplánoval jsem si teda výpravu od čtvrtečního večera do pátečního večera. Víkend už jsem odjížděl na dovolenou s rodinkou. Na ryby se tentokrát se mnou vydal kamarád Vláďa. Chtěl si konečně potahat taky nějakého vousatého a tak sem ho vzal sebou s nadějí, že se mu to splní. Vezl jsem sebou jen pár ryb na zavezení a museli jsme tedy ještě nějaké nástražky pochytat na místě.

Zavezli jsme tedy pruty a čekali, co se bude dít. Asi v půl deváté večer přišel prudký záběr na jeden z mých prutů. Celkem bojovná ryba, která si to hnala do proudu a snažila se mi nic nedat zadarmo. Nakonec jsem ho dostal v pořádku ke břehu a mohl s ním udělat pár fotek. Byla to pěkná ryba přes 180 cm.  S radostí jsem ho vypustil zpět a šel znovu zavést. Další záběr se však na mých prutech již nekonal. Po setmění přišel pěkný záběr z proudu konečně i Vláďovi.  Zasekl a začal jeho vysněný souboj v proudu. Sumec se rval statečně a i přes to, že nebyl nějak velký (135 cm), tak si Vláďa souboj v proudu dost užil. Ráno jsme již žádné záběry neudělali a tak jsme se rozhodli, že okolo oběda vše zabalíme a přesuneme se jinam. Než jsme vše zabalili, nachytali nástražní ryby a znovu se přemístili, bylo skoro 5 hodin odpoledne. Zavezl jsem první prut co nejdále po proudu. Přijel sem na břeh a připravil si druhý prut, který jsem jel zavézt. Při spouštění kamene s rybou jsem si nevšiml, že se mi šňůra zachytla o pádlo na člunu a já si utrhl trhačku. Vrátil jsem se tedy na břeh, abych si udělal novou. Vylézám ze člunu, když uslyším zvuk hlásiče. Prut, který jsem zavezl asi před 5 minutami  se mohutně ohýbá a cvaká brzda navijáku. Rychle přispěchám k prutu a přisekávám. Ryba si ovšem stále bere šňůru a pomalu si to peláší po proudu dolů. Utahuji tedy brzdu čím dál více, abych rybu otočil. Po chvilce se mi to podaří. Pak následuje pomále zdolávaní zpět proti proudu. Už teď vím, že je to moc pěkná ryba. Nakonec rybu přitáhnu ke břehu. Pár diváku okolo se ke mně seběhne a rybu si s úžasem prohlíží. Parádní sumec 196 cm mi udělal moc velkou radost. Uděláme pár fotek a ryba jde zpět, kam patří. Zavezu zpět oba pruty a Vláďovo také. Asi po půl hodině přijde další mohutný záběr na druhý prut. Scénář se opakuje. Ryba si to opět peláší po proudu dolů a neustále si bere šňůru. Začínám přitahovat brzdu a snažím se rybu otočit. To se mi však stále nedaří a tak se snažím opřít do prutu ještě více. Konečně cítím, že se sumec zastavil. Najednou v dálce uvidím velkou vlnu a z vody se vymrští široký ocas, který bouchne o hladinu a prut v tu chvíli povolí. Sumec se mi vyřízl a upláchl. Přitáhnu prut ke břehu, kde kupodivu visí ještě úplně rozdrcený tloušť. Beru to sportovně a nic moc si z toho nedělám. Přece jenom jsem již jednu krásnou rybu potěžkal.  Do večera ještě přijde jeden záběr i Vláďovi. Bohužel se však ryba nesekla a nic z toho nebylo. Večer to balíme a razíme domů. Byl jsem však spokojený. Za dva dny se mi na dvou místech podařilo ulovit dvě krásné ryby.

Snový Double

Po týdnu odpočinku na dovolené s mojí rodinkou jsem si řekl, že po návratu domů se vydám na chvíli k vodě. Přijel jsem na místo a první jsem si musel nachytat nějaké nástražní ryby. Podařilo se mi chytit dvě plotice a velkého skaláka s cejnem. Na nic nečekám a zavážím oba pruty asi 60 m od sebe, každý na jinou hloubku. Dvě hodiny se nic nedělo.  Z neklidu mě vyrušil zvuk hlásiče. Nastražené ryby začali poskakovat na prutech jak zběsilé a pak to utichlo. Za 5 minut spodní prut s nastraženou ploticí začal znovu. Podívám se na něj a opět plotice poskakuje jak zběsilá. Čekám záběr a jdu k prutu. V tom to přijde. Prut se prudce ohne a narovná. Sekám a přijde mi, že zdolávám rybu okolo metru. Jen slabí tah cítím. Po chvilce však přijde mohutný kopanec a prut se začne zběsile odvíjet. Sumec jel celou dobu směrem proti proudu a proto jsem ho tak necítil. Pak si nejspíše uvědomil co se děje a plnou silou se otočil proti. Jdu pomalu k vodě, abych ho mohl lépe zdolávat, když uslyším hlásič na druhém prutu. Otočím se a vidím druhý prut, jak se prudce ohýbá a sumec výpady odvíjí brzdu navijáku. Nejdřív jsem zmaten a kontroluji, jestli jsem se sumcem nezajel do druhého prutu. Je to hloupost, šňůry jsou stále několik desítek metrů od sebe. Prut co držím v ruce, na chvíli povolím a přidržím mezi stehny. Vytáhnu ze stojanu druhý a lehce přiseknu. Snažím se zjistit, která ryba je větší. Proud ovšem dost zkresluje a obě ryby se zdají být dosti velké. Ještě nejsem schopen říct kolik, ale počítám přes 180 cm. Nechci ryby do sebe zamotat a tak se rozhoduji, že prut co mám mezi stehny zdolám a pak se vrhnu na druhou rybu. Druhý prut tedy pokládám zpět do stojanu a povoluji brzdu. Doufám, že pokud je to velká ryba, tak si lehne někde do díry, nebo za hranu. A je tomu opravdu tak. Sumec se po chvíli tahání zastaví. Doufám, že nezajel do vázky a jdu se věnovat zdolání první ryby, co mám na prutu. Po chvíli ji konečně dostávám ke břehu. Je to parádní ryba. Jsem však ve stresu a snažím se ji co nejdříve odháknout a položit do člunu, abych mohl jít zdolat druhou. Povedlo se mi to a já rychle běžím k druhému prutu. Zatahám za něj a nic se neděje. Přijde mi, že prut visí. Začnu s ním tedy škubat a v tom se prut ohne. Sumec naštěstí nikde ve vázce nebyl a jen ležel přilepen ke dnu podél hrany. Tím cukáním jsem ho nejspíše naštval a on se dal do boje. Podobný souboj jako se sumcem před chvílí. Tento měl však mnohem více síly a u břehu se mu vůbec nechtělo. Naštěstí oba sumci měli pevně zaseklé trojháky Warlock CBX v koutech tlamy a neměli žádnou šanci uniknout. Vyzkoušel jsem za život spoustu háků, ale od doby co používám Warlocky jsem ztratil minimum ryb a jsou to jediné háky, které se mi nikdy neohnuly nebo nepraskly a zůstávají dlouho ostré. Sumce nakonec tedy vysvobodím a položím do člunu vedle druhého. Jsem úplně vyčerpán, protože se vše odehrálo v šílené rychlosti a já si musím na chvíli sednout a uklidnit. Adrenalin mi v krvi ještě pumpuje a já jsem štěstím bez sebe, když koukám do člunu.  Volám ihned Jirkovi, co se mi povedlo a jestli mě přijede nafotit. Z takového doublu chci mít hezké fotky a památku do konce života. Jirka na nic neváhá. Byly jsme již domluvení, že pokud se mi povede něco pěkného, ihned přijede. Myslel jsem si, jak sem sumce viděl ve člunu a byly tam vedle sebe ještě ohnutí, že jeden má přes 180 cm a druhý ke dvěma metrům. Po natažení na plachtu sem si však všiml, že jsou stejně dlouzí. Jeden měl 193 cm a druhý 196 cm. Parádní úlovek po chvilce u vody. I v tuto chvíli kdy píšu tento článek, jsem plný radosti a emocí z onoho zážitku. Jsem rád, že se mi podařilo obě ryby zdolat a obě po nafocení bez jakékoliv újmy na zdraví vypustit zpět. Byl jsem tak spokojený, že jsem již dál nezavážel, pruty zabalil a nástražky vypustil.

Chci poděkovat všem, kdo mi gratulujete k úspěchům a kdo čtete moje články. Rád se dělím s vámi o své zážitky od vody a nemám ani problém když mi někdo píše o radu. Zítra začíná víkend a já se opět chystám k vodě. Doufám, že to nebude první výprava bez ryby a něco se opět povede.

Za Uni Cat Czech Team Brandys