Jarní Itálie

Share Button

Už zase sedím v autě a jedu na jih. Tentokrát jedu poprvé s parťákem Vačusem. Do námi zvolené oblasti řeky Po přijíždíme v noci a přespáváme u auta. Ráno hned na poštu pro povolenku a hurá na ryby. Na místě, kde se mi vloni tolik dařilo, letos někdo seděl, a tak se musel najít nový zajímavý flek. Po půl dni hledání se povedlo objevit relativně ideální místo na lov. Seděli jsme na špičce, kde po proudu pod námi byla zátoka s hloubkou metr, a pod ní ostrov, ke kterému se táhla pod vodou zeď. Jinak byla na hlavním toku hloubka kolem 9 metrů.  

Teď už jen nachytat nástrahy. Na jejich lov využívám pruty Econ Feeder od MS Range a krmení Feeder Dark. Jak krmení, tak prut se mi opravdu hodně osvědčily při lovu nejen nástrah jak v Čechách, ale i v cizině. Netrvalo dlouho a na místo najelo hejno parem a s nimi i kapři. Bohužel to nebyly ty velikosti, o které nám šlo. Hodně velkých ryb se nám vyřízlo, protože jsme používali úmyslně háčky velikosti 16, a ty, co se nevyřízly, měly minimálně 45 cm. Normálně by mi to až tolik nevadilo, ale zde se smí používat pouze 2 jednoháčky, a tak se mi zdály tyto ryby příliš veliké.

 Taky raději chytám na cejny, a ten se nám nepovedl ani jeden. Ať jsme dělali, co jsme dělali, tak 3 dny braly jen velké nástrahy a ty se sumcům nelíbily. Do toho ještě začalo pršet a voda se ochladila z 17,3 na 14,2 stupně. Nezbývalo než věřit, že se na novém místě se zadaří víc.

 Nový flek byl na pískovém nánosu nebo spíš duně. Zde jsme měli hned kousek od břehu vír a za zády zátoku s hloubkou až 5 metrů.  V té se mi povedlo celkem rychle lapit cejnka 20cm. Všechny ostatní nástrahy byly parmy okolo 30-40cm. Nedlouho po setmění se ukázalo, že jim zde chutnají jen cejnci a tak se na břeh podíval první sumec. Do rána se jinak nic nestalo. Druhý den jsem veškeré úsilí věnoval lovu cejnů. Zadařilo se, a tak jich večer byl plný vezírek. Já i kolega jsme byli utahaní a šli se chvíli po setmění natáhnout do bivaku. Ještě jsme si chvíli povídali o tom, jak chytit ještě nějakého sumce. Najednou koukám na můj prut zavezený po proudu dolů, na 25 cm cejnka na podvodním splávku, jak lehce cinknul a začal se pomalu ohýbat směrem k zemi. Skočil jsem k němu a snažil se seknout, to už ale nešlo, jelikož sumec táhnul těžkou tupou silou. Ze všech sil jsem se opřel do Warlock prutu a zabral. Bylo mi totiž hned jasné, že sumec měl namířeno k potopenému stromu. Dík kvalitní výbavě se mi povedlo rybu otočit. Pak už se motala jen pod naším břehem. Stále mi bylo ale divné, že vidím, jak se něco mrská na hladině. Na prutu jsem totiž cítil, že sumec je u dna. Napadlo mě, že je asi seknutý za ocas anebo nějak za bok. Ve chvíli, kdy se mi jej konečně povedlo přitáhnout a já si zapnul čelovku, tak mi došlo, že to nebylo špatným zaseknutím háčku, ale velikostí ryby.

 

U břehu se objevilo pekelně vypasené monstrum. Měl jsem opojnou radost a těšil se na ráno, až si jej pořádně prohlédnu a změřím. Už usínám, když se náhle ozvala další rolnička. Tentokrát s montáží dvou cejnků dlouhých tak cca 12cm. Zásek seděl a rybu se mi povedlo v pohodě zdolat. Zase parádní kus a trochu ješitně jsem se těšil na focení s dvěma parádníma kouskama. Tentokrát už jsem byl unavený jako špalek a ani nevím, jak jsem usnul. 

 

Nad ránem se náhle ozvalo: ,,Michale, máš tam dalšího, dělej´´. Stojan se už v měkkém písku vyvrátil a prut jel přímo do vody. Naštěstí se mi jej těsně před vodou povedlo chytit a seknout. Opět parádní souboj a já věděl, že mám třetí pěknou rybu. Nechápal jsem ale, že já mě takové štěstí a za noc dostal na všechny tři pruty záběr a chudák kolega neměl ani potah. Opravdu muselo jít o štěstí nebo o nějakou drobnost, protože jsme dávali pruty na střídačku a zaváželi to do těch samých míst. Ráno následovalo focení a měření. 

Největšího sumce jsme se pokoušeli zvážit ve vážícím saku, ale nepovedlo se nám ho zvednout. I když byla část saku ještě na zemi, tak váha ukazovala 85kg. Nechtělo se mi rybu víc trápit na suchu, a tak jsem ji raději pustil. Váhu si tak mohu jen domýšlet. Pro mě to byla opravdu parádní výprava a je jen škoda, že i kolega neměl trochu toho štěstí. Už se nám blíží sezona tu v Čechách a já vám přeji pořádnou dávku sumcařského štěstí.

Za Uni Cat Czech Team Michal Jánošík

Foto 8