Musíš se přizpůsobit

Share Button

Týden uběhl jako voda a já se hlásím s novou zprávou z dalšího lovu sumců. Jelikož byly svátky, měl jsem v plánu vyrazit od čtvrtka odpoledne do nedělního rána s kámošem Jirkou na Labe. Nakonec se k nám připojil i další sumcař Vláďa. Musím říct, že výprava na místo kde jsem ještě sumce nelovil, se vyplatila. Je tam velký tlak od kaprařů a jiných rybářů, ale tam kde je kapr a bílá ryba, je i sumec.

Jelikož jsem dosti nedočkavý, šel jsem ve středu večer s věcmi a člunem na místo nedaleko domova zkusit záběr s tím, že ráno vše naložím a popluji po proudu na další místo.

Večer přišel jen prcek okolo 120 cm. Ráno jsem vše zabalil a vydal se na cestu po proudu. Kluci mě tam již čekali. Vezl jsem si sebou ve vezírku jednoho cejna a plotici okolo 30 cm, abych mohl zavést ihned aspoň jeden prut. Ve dvě hodiny jsme rozbalovali ležení a já si zavezl jeden prut na pěknou hranu mezi proudem a tišinou. Moc jsem tomu nedával, jelikož plotice vypadala, že toho už moc nevydrží a byla skoro mrtvá. Jako druhý prut jsem zvolil malý plavačkový, abych si dochytal nástražky, stejně jako kluci. Ryby absolutně nešly a kluci na feeder měli smůlu a já vytáhl 5 tloušťů. Dva z nich měli přes 50 cm dva přes 60 a jeden normální 40. V tomto úseku jsou tloušti abnormálně velicí a souboje s nimi na lehkou výbavu si člověk taky užije. Ty dva veliké jsem pustil. Zbytek jsem si nechal s tím, že když nepřijde nic jiného, zkusím je nastražit. Nic se nechytalo a tak se kluci rozhodli, že přejedou řeku a zkusí nástražky z druhé strany. Bylo půl páté odpoledne a já jim pomáhal naložit pruty do člunu, když uslyším, jak začne signalizátor na prutu pípat jak zběsilí. Podívám se na prut a ten se pořádně ohýbá ve stojanu. Na nic nečekám a běžím k němu. Jak to tak většinou bývá (mohl by vám vyprávět Jirka), zakopl jsem po cestě o pohozenou kládu a pěkně se natáhl. I přes rozseklou holeň jsem sumce přisekl a po krásném souboji v proudu ho vytáhl. Do 150 cm nechybělo moc a tak jsem byl pro začátek spokojený. Sumec šel zpět a já se vrátil k chytání nástražek. Pár cejnů se nakonec pochytalo a tak jsme okolo osmé hodiny večer zavezli všechny pruty.

Nic se ovšem nedělo a záběr přišel na můj prut až půl hodiny před půlnocí. Ze stejného místa jako předtím přišel krásný sumec okolo 140 cm. Opět fotka, rozloučení a šel zpět. Chvíli před půlnocí vytáhl i Jirka sumce přes 120 cm.

Ráno se spustil pěkný liják. Jelikož jsme neměli nástražky, byli jsme zalezlí a frustrovaní z nezavezených prutů asi skoro do oběda. Po dešti jsme nachytali opět cejny a já se rozhodl, že na jeden prut dám velkého tlouště přes 50cm.

Do pěti hodin se nic nedělo. Vlivem deště plavalo proudem velké množství odpadků a řas. Rozhodl jsem se pruty vytáhnout a šnůry s návazci očistit.

Tušení

Když jsem se zakoukal na můj standartní návazec s 30 g podvodním splávkem a na délku mezer mezi háky rozhodl jsem se, že tak velký tloušť bude potřebovat jiný návazec. Vytáhl jsem podvodní splávek Uni Cat 50 g a trojháčky Uni Cat Warlock CBX-5 ve velikosti 3/0 a 4/0. Délku návazce z Hard mono Leader jsem zvolil cca 150 cm.  Návazec pod splávek jsem zvolil z jednoháčku Uni Cat Teflon a trojháčku velikost 3/0 doprostřed a 4/0 nakonec návazce.

Tlouště jsem zavezl na trošku jinou, ještě atraktivnější hranu než den předtím. Dotahuji prut ve stojanu a stane se přesně to, co nesnáší asi každý sumcař. Utrhla se mi trhačka. Navazuji teda nový kámen a snažím se zavést opět na to správné místo. Udržet se v tom silném proudu s elektromotorem a přitom se snažit dát montáž na to správné místo jde docela stěží. Při pouštění montáže vidím, jak se kámen otočí a zamotá mi návazec s rybou. Rosí mě pot a já se modlím, abych vyndal montáž i s trhačkou a mohl to rozmotat. Montáž se mi daří vyndat a než vše rozmotám, jsem s člunem 100 m odtažen po proudu. Pomalým tempem se tedy vracím do třetice na stejné místo a pokládám konečně montáž.

„ Co děláš ty vole?”

Vracím se na člunu se zavezeným prutem stále odmotávajíc šnůru z cívky. Jsem již u břehu, kde na mě čeká Jirka, abych mu mohl hodit lano od člunu a on mě mohl přitáhnout. Chci zrovna vystoupit, když mi škubne ruka, ve které držím prut. Podívám se za prutem a stane se to znovu. Je mi to jasné. Tloušť je sice velký, ale toto nedokáže. Na nic nečekám, přitahuji brzdu a sekám. Jirka se na mě udiveně podívá a se zasmáním jen řekne: „Co děláš ty vole?”

„Sumec!” stačím jen vykřiknout.

Po záseku cítím, jak praskla trhačka a dál nic. Vidím jen průvěs šnůry nad hladinou a čtyřikrát otočím navijákem, než to přijde. Zacítím mohutný kopanec do prutu. Přesto, že mám cívku dotaženou tak akorát, začne se odvíjet šnůra z navijáku jako zběsilá. Zavážel jsem cca 80 m od břehu a na navijáku mám návin asi 170 m, který se však rychle ztrácel. Začal jsem brzdu utahovat s tím, že musím sumce otočit proti proudu. Nejhůře na tom byl asi Jirka, který měl omotané lano od člunu okolo ruky a na něm držel mě zapřeného plnou silou do prutu a váhu sumce zdolávaného proti proudu. „Vylez ze člunu!” křičel na mě. Viděl jsem jak má lano zařízlé v modrajících rukách. Musel jsem se tedy pokusit nějak vylézt na kameny a sumce zdolat ze břehu.

Souboj trval asi 20 min. Doufal jsem, že by to mohla být konečně ta letošní „dvojka” na kterou čekám. Při bližším pohledu u břehu jsem již viděl, že bude mít spíše k 190 cm a pár cm ji bude chybět. Vláďa nám donesl podložku a my jsme sumce mohli bezpečně vytáhnout na břeh.

 

Měl jsem pravdu a odhad k 190 cm byl správný. Nebyl jsem ale zklamaný. Byl to krásný mlíčák, který měl zaseknutý poslední trojháček na montáži přímo v koutku tlamy.

Proběhlo rychlé focení na břehu a potom v řece. Když sumec opět nabral sílu, pustil jsem ho zpět do svého živlu. Byl jsem mokrý, celý oslizlý, ale šťastný.

Byl jsem vděčný klukům, že mi asistovali a nevím, jak bych sám zvládl tahat sumce, kdyby mě Jirka nedržel na laně. Nejspíš bych se s ním svezl po proudu až do Děčína.

Po menší euforii jsem okolo osmé hodiny večer zavezl opět oba pruty. Kolem desáté hodiny přišel další záběr na velkého tlouště. Na tomto místě první jikernačka, která měla okolo 150 cm.  Proběhl celkem nacvičený rituál a sumec šel zpět. Chvíli před půlnocí udělal záběr i Jirka a vytáhl sumce okolo 130 cm.

Druhý den ráno jsme opět proseděli s chytáním nástražek a pruty zavezli okolo oběda. Při zavážení na místo jsem na echolotu spatřil obrovskou rybu. Montáž položil kousek od ní, ale spíš sem ji tím vyplašil.

Celý den se nic nedělo a záběr přišel na cejna asi v jedenáct večer. Říkal jsem si, že bych byl poslední den bez ryby, ale nakonec tomu tak nebylo. Další ryba do 140 cm šla zpět a já mohl být spokojen. Ráno už jsme nezaváželi a rovnou zabalili.

Určitě se na tohle místo ještě někdy vrátím, protože tuším, že skrývá mnohem větší rybu. Všem slušným rybářům přeji mnoho krásných zážitků, jako si odnáším od vody já sám. Mějte na paměti, že když jsou podmínky proti vám, pořád se dá přizpůsobit a něco změnit. Když něco ozkoušené nefunguje, nezatracujte, ale pokuste se z minima vytěžit maximum. Svatý Petr se mnohdy odvděčí.

Za Uni Cat Team Czech Republic Roman Branda