Návrat…

Share Button

Celé léto na ryby moc nedbám a k vodě jezdím spíše za účelem ochlazení, než za rybařením…od doby co začaly prázdniny je u vody většinou přespříliš rušno a to mi vadí. Mám rád na rybách klid. Občas jsem se vydal hledat klidnější místa k lovu na své loďce…ovšem to mělo vesměs stejný účinek. Díky povolení nonstop lovu se to totiž po celém toku hemžilo rybáři a plavba připomínala spíše slalom mezi bojemi. No a tak to probíhalo téměř po celé prázdniny, až na pár vyjímek, kdy se ochladilo a pár míst se uvolnilo. Ovšem ryby byly pod takovým tlakem, že přelstít i metrového sumečka k záběru byl téměř nadlidský úkon. Navíc se v mém osobním životě událo tolik závažných věcí, že na ryby nebyla ani nálada. A tak jsem po celé prázdniny, když už jsem vyrazil k vodě jen paběrkoval a doufal, že přijde změna…

loni jsme se koupali

Začátkem září se začaly dít věci. Konečně ze mě opadla velká spousta chmůr co mi tížily duši a také jsem změnil zaměstnání. Sice jsem se tak připravil o velkou část dovolené, kterou jsem chtěl využít k rybaření. Ovšem na druhou stranu jsem tak získal více času po práci a ten se snažím využívat co možná nejvíce. A tak minimálně dvakrát během týdne vyrážím ihned po pracovní době k vodě. Na ryby mívám maximálně tři hodiny, ovšem i to někdy stačí. A tak jednoho né moc krásného dne vyrážím znovu. Počasí sice není moc optimální. Fouká dost silný vítr což svědčí o velkých vlnách, navíc je zataženo a občas se přežene nějaká ta deštivá přeháňka. Na lov přívlačí ne moc ideální podmínky. No co…zkusit se má vše. Rychle nasazuji motor na loď a mířím k bojce, která mi dala už spousty pěkných ryb. Dno se zde zvedá ze čtyř na dva metry a já se chystám právě tento zlom prochytávat. Cesta proti větru je pěkné utrpení. Nejen že mi celou dobu slzí oči a nic nevidím, ale silné poryvy větru mi stáčí loď a udržet ji v kurzu je dost velká makačka. Vlny se přelévají a bouchají do kýlu takovou silou, že mi skáče veškeré vybavení a při větší vlně zadrncají i zuby 🙂 Naštěstí místo, kde jsem chtěl chytat je za zatáčkou a tak zde vítr nemá takovou sílu. Jsou tu jen vlny,  ty mě tak unášet nebudou. To je dobře, protože kotvy jsem ještě nepřimontoval. Vzhledem k větru volím gumovou nástrahu Goon Fisch 20cm v barvě FT se 40g hlavou. K jigovce ještě pro jistotu umisťuji nástavec ze šňůrky Vencata na 80kg a trojháčku Vencata ve velikosti 1/0. To pro lepší zaseknutí.

nádherně barevná ryba

Zhruba po půl hodince házení dostávám první kopanec, ovšem ryba se neseká. Zapnu motor popojedu blíž k místu. Jelikož vlny mě docela unášejí a jedu na novo….nához, klepnutí o dno a přískok, dno, přískok, záběr ! A zase to minul !!! Já se z toho snad zvencnu…takže znova nastartovat motor, popojet a vše znovu, když v tom najednou ucítím dva obrovské kopance následované silným tahem. Konečně !!! A nevypadá to na metrovku ani na štíhle….zdolávání je docela zábava, když mě neunáší vítr, tak mě tahá ryba. Která na rozdíl od větru odplouvá směrem od břehu a táhne se plavební dráhou dolů po proudu. Je to nádherný pocit mít po dvou měsících na prutu pěknější rybu. Jen nic nepokazit…naštěstí rybka dostala rozum, vypustila pár bublin a zanedlouho byla u hladiny. Hned po vynoření si všímám, že má háček jen na krajíčku a tak nelením a ihned po ní hmátnu. Bez jakéhokoliv poplácání po hlavě. Na to sumík reaguje mohutnými výpady hlavy do stran až vyklepává nástrahu z tlamy….Naštěstí už jeho čelist pevně držím v rukavicích a tak může jít do lodě. Zde zjišťuji délku, udělám fotky z každé strany, všímám si čerstvého šrámu na zádech od kolegy a pouštím rybu nazpět. Báječný pocit si takhle po práci zdolat pěknou rybu, hned mi vlila čerstvou krev do žil a vzpomínky na chmůry jsou tatam. Prostě mi to chybělo….

naštěstí mám rukavici

P.S.: Teprve doma po zpracování fotek a listování v archivu si všímám, že s touto rybou jsem měl co do činění už loni. Tato ryba se stala spouštěčem mé spolupráce s firmou Saenger a je i na mé profilovce. Bylo tomu přesně 13 měsíců co jsme se setkali znovu. Navíc na stejném místě a se stejným způsobem lovu. To mou radost znásobilo. Sumíkovi se očividně daří. Povyrost, je silnější a taky je to rváč. Jelikož mu přibývají šrámy od kolegů. Inu ani život pod vodou není lehký. Tak nashledanou příště…

Za Uni Cat team Czech Republic Vašek Jícha