Prší !!!

Share Button

Snad nikdy v životě jsem neměl takovou radost ze špatného počasí jako dnes. Ještě když mám před sebou konec pracovního týdne a odpoledne se chystám k vodě. Chci si odpočinout a hlavně se konečně pořádně vyspat. Ovšem rosničky v televizi hlásí, že na první zářijový víkend se má ochladit a téměř celý propršet. No jsem zvědavý jak tohle zvládnu, jelikož nevlastním žádný bivak, jen deštník a lehátko se spacákem. Ale co, kdo neriskuje nechytá 🙂 Ihned po práci, hážu věci do auta a mířím k vodě.

Opět ke své milované řece, kde jsem tak rád. Nikam nespěchám a pokud budu mít na první noc vyvezené pruty, budu to brát jako bonus navíc. Musím si totiž ještě nachytat rybičky a vymyslet jak a kde budu spát. Naštěstí rybky na plavačku a kukuřici berou celkem slušně, mám několik skaláků a jednoho mírového bolena, kterého zkusím nastražit. To by bylo a tak jdu chystat pruty a vyvážet. Po tom co jsem téměř celé léto ryby nechytal a měl spoustu promeškaných záběrů, díky špatně zvolené montáži. Pevná montáž se hold neosvědčila, vracím se zpět k osvědčené a jednoduché průběžce. Jeden návazec s cejnkem a malým podvodním splávkem umisťuji do kamenného násypu u protější strany řeky, zhruba tak pět metrů od břehu.

            

Chci si zde počkat na slídějící sumíky, kteří zde rádi prohledávají škvíry mezi kameny a hledají ukryté ryby a raky. Zde se tak dočkat záběru i přes den, zvláště je li zataženo jako dnes. Druhý prut s bolenem, umístím na první hranu před korytem. Je zde hloubka 3,5m. Jelikož chci chytat pod hladinou, dělám tři metry dlouhý návazec s velkým 40g podvodním splávkem. Po vyvezení se ryba pohybuje v rozmezí hloubek od 2-3metrů. Dobrá past na aktivní sumce, kteří v noci slídí u hladiny. Rozhodně méně nápadná než bójky. Po zavezení prutu si jdu přichystat spaní, vzhledem k začínajícímu dešti, jsem nucen přespat v kufru auta. Sklápím zadní sedačky a narychlo se měním autoelektrikáře a odpojuji žárovku v kufru. Spaní je vyřešené a celkem rychle usínám. V půl třetí ráno mě budí prut vyvezený v kamenném terasu. A po dlouhé době si můžu seknout do tvrdého. I když se sumec celkem slušně pere za chvíli je u břehu. Není velký a proto ho ani na břeh netahám. Odháčkuji ho ve vodě, udělám jednu fotku telefonem a pouštím zpět. Odhaduji ho tak na 110cm, docela dobrý začátek. Prut už nevyvážím, řeka je celkem živá a já si ryby nechci vyplašit. Zbývá mi jen jeden prut s nastraženým bolenem. Naskládám se opět do auta a jsem zase tuhej. Po týdnu ranní směny jsem hold nevyspalý. V 5:15 mě budí cinknutí na druhém prutu. Pro jistotu vylezu ze spacáku a jdu se podívat co se děje. Zrovna když dojdu k prutu a dívám se na špičku, prudce se několikrát ohne. Na nic nečekám, sekám a opět do tvrdého. Ryba se pere o něco silněji, ovšem je jen o chlup větší než ta první. A to i na tak velkou nástražku. Odhaduji sumíka na 130cm. A dávám si rovnou snídani….

Po snídani, když už mám oba pruty venku, rozhoduji se pro akčnější lov. Beru si nejmenšího z cejnků ve vezírku, krabičku s rousnicemi a jdu si zavábit. Sice leje jako z konve, ale když už mám tu pláštěnku, tak jí musím vyzkoušet. Tahle pláštěnka ochrání člověka nejen před deštěm, ale i od sumčího slizu, třeba při focení. Najíždím nad první z jam. Po pár bouchnutí jsem v šoku z reakcí sumců. Ti jako střela startují a otáčejí se metr pod hladinou. Takovou aktivitu jsem celé léto nezažil. Co trocha ochlazení a  kyslíku dokáže. Po chvilce se mi zvednou i dvě větší ryby. Ty už stoupají k nástraze s ostražitostí a nikam se neženou. Po tom co několikrát obkrouží nastraženého cejna, příjde lehčí kopanec do prutu. Ovšem ihned po tom si obě ryby lehnou a celý den už podobné odrazy nevidím. Klasický ochutnávací cloumák od velké a zkušené ryby, kterou po zklamání už jen tak neuvidíte. Nezbývá, než mrtvého cejnka vyměnit za rousnice a chobotnici, kterou jsem si sám vyrobil z polotovarů od Uni Catu. To se ukáže jako dobrá volba a konečně se mi daří chytit pár ryb od 50-110cm.

Pořád mě ovšem zaráží ty prudké reakce sumců na zvuk vábničky, když už stoupají tak vysoko, nebylo by špatné vyzkoušet přívlač. Navíc rousnice mi stejně už došly a tak mám jasno. Vyměním prut za vláčecí, nasazuji wobler s chodem do 1,5m. Trochu zabouchám a ihned jak vidím stoupající rybu, nahazuji. Po chvíli se přeci jen dočkám a podaří se mi tímto způsobem zdolat jednoho skokana v délce zhruba 90cm. Tak to by bylo…opět se vyplatilo zkoušet a nelenit. Ono totiž neexistuje špatné počasí na ryby, jen špatné oblečení a lenost v takovém počasí vyrazit.

Za Uni Cat Team Czech Republic Vašek Jícha