Říjnový sumci…

Share Button

Říjnový sumci…

Vše to začalo první říjnový víkend…kdy mě kamarád přesvědčil k výpravě na sumce…mě se už nechtělo, většinou jsem se  už v tuto dobu věnoval okounům a candátům, ovšem vyzkoušet se má vše….a dobře jsem udělal…odpoledne se mi podařilo zdolat můj dosavadní životní úlovek v podobě sumčího samce s jedním velkým vousem v délce 190 cm. Vše o tomto úlovku jsem popsal již v samostatném článku a tak se rozepíšu o dalších výpravách.

 120cm

Je jasné že další podzimní výprava na sumce na sebe nedala dlouho čekat a hned následující víkend jsem opět na vodě…Podmínky se ovšem oproti minulé výpravě změnily…po celý týden přecházela přes celé území ČR studená fronta…foukal severozápadní vítr a vzduch se ochladil. S ním se ochladila i voda, její teplota klesla o čtyři stupně a tak jsem svými nástrahami začal prohledávat hlubší partie revíru. Po téměř tří hodinovém prohledávání hluboké vody jsem ovšem bez kontaktu. Navíc si během vláčení všímám, že na přechodu hluboké a mělké vody se začínají objevovat kolečka sbírajících ouklejí. A ihned měním strategii. Kde jinde by teď měli sumci být než v patách tohoto hejna potravy. Ihned vyměňuji nástrahy z hluboce potápivých na mělce potápivé woblery s chodem maximálně do 1,5m…a po další hodince a půl se konečně dočkávám kýžené rány do prutu. Po chvilce už svírám čelist prvnímu sumci odhadem 120 cm velkého. Do konce lovu mi zbývají zhruba dvě hodinky během kterých dostávám ještě jeden záběr, ovšem ten se mi nedaří proměnit. Je jasné že na okouny a candáty se ještě nějakou dobu nepodívám, jelikož sumci jsou neustále aktivní a tak ihned po skončení lovu střádám plány na další výpravu.

tak-si-plav

Ta následuje ihned nadcházející víkend. Počasí se moc nezměnilo, jen teplota vody neustále padá a to o tři stupně oproti minulé výpravě. Přesněji má 11°C. Moc šancí si nedávám, na sumce je už voda docela chladná a navíc jsem nucen díky opravám mého vozu si auto půjčovat. Z čehož vyplývá, že mám na ryby ještě méně času. Přesněji čtyři hodinky. Po příjezdu k vodě postupuji jako minule a to prochytáváním hluboké vody…a opět jako předešlou výpravu nic. Jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že v této jámě sumci jsou a vždycky byly. Nástrahy jim jezdí nad hlavou a oni nic. Naprostá bezmocnost mě dohání až k prolovování mělké vody maximálně 2m hluboké. Vždyť i minule jsem tu udělal záběr, tak se možná podaří i dnes. Obloha se zatáhla a schyluje se k dešti, začíná jemně poprchávat a já už přemýšlím o ukončení lovu a návratu domů….když v tom…dvě prudké kopnutí do prutu a následná rychlá jízda do jámy svědčí o pěkném úlovku. Prut se neustále více ohýbá a naviják přímo kvílí. Po zhruba dvaceti minutách mám snad rybu pod kontrolou a můžu začít se zdoláváním…po další čtvrt hodince zvedání sumce k hladině rybu konečně vidím…pěkný sumec.. Určitě má přes 150 cm…Po změření a focení je vše jasné. Sumec má rovných 167 cm.( Video z jeho zdolávání je k vidění ve video sekci ). Rybu pouštím zpět do vody a já celý promočený také mířím domů. Během zdolávání se totiž řádně rozpršelo a navíc už jsem dávno měl vrátit auto.

destivich-167cm

Následující den ve mě hlodají výčitky svědomí…venku neprší, ale svítí sluníčko..co když to sluníčko vytáhlo sumce z hloubky a ti se teď vyhřívají v jeho paprscích ??? Nedá mi to a sháním volné auto…nakonec mě z louže vytáhnou rodiče, ostatně jako vždy 🙂 a já mířím k vodě. Do oběda mám sotva čtyři hodinky na lov, ale to jsem měl minule taky a stačilo to, tak snad i dnes se podaří. Po příjezdu k vodě jsem ovšem nemile překvapen, nejen že mé lovné místo je obsazené ale navíc se zatáhlo a začal foukat celkem silný východní vítr. Po chvilce nacházím celkem totožné místo, jako bylo mé předešlé. Hluboká jáma u jedné strany břehu a mělčina na druhé straně. Díky silnému větru a zatažené obloze předpokládám, že se sumci už stáhly z vyhřátých mělčin zpět na hloubku a tak začínám právě zde….ovšem zase nic ! Ve vlnách si opět všímám otáčejících ryb u hladiny a opět na mělčině…na nic nečekám a další hody směřují právě sem. Asi na desátý nához cítím v prutu jemné škubnutí…pro jistotu přiseknu a v tom mi málem vyletí prut z ruky. Ihned po záseku se totiž naviják roztáčí nesmyslnou rychlostí a ryba uhání na hloubku po proudu dolů. Jelikož nekope, čekám podseknutého kapra či tolstolobika. Rybu se mi po chvilce daří zastavit a zdolávání se mění na zvedání ryby ode dna k hladině, během kterého dostávám do vlasce sérii velkých kopanců. A přeci ! Přeci jen je to sumec a nevypadá zle….jaké je mé překvapení, když k hladině vyzvednu dalšího sumce atakujícího 165 cm hranici a možná i více. Nevím kolik sumec měřil, nemohl jsem najít metr a hlavně jsem byl už tak promrzlý, že jsem se spíše viděl u krbu než u vody. Proto rychle sumce natočím,  vyfotím a rychle vracím zpět. (video ze zdolávání, je k vidění ve video sekci ) Na oběd jsem doma a pořád nemohu uvěřit nádhernému podzimnímu víkendu a ještě těm nádhernějším sumcům, připadám si jako ve snu….

druhy-den-a-dalsich-165cm

Je jasné že další víkend jsem byl u vody zas…vítr fouká silný, ledový severák a mě se nedaří….ryby nereagují a tak si své síly šetřím raději na poslední říjnový víkend. No a ten právě nastal. Konečně se nemusím omezovat půjčováním auta. Už mám své a tak se můžu věnovat i jiným revírům. Mířím k pro mě zatím moc neznámému úseku. Voda je zde o poznání hlubší a klidnější. Jsou tu krásné hluboké jámy. Ovšem i přes krásné slunečné počasí, kdy má vzduch 14C a voda 11C se mi moc nedaří. Za celý den dostávám jen jeden záběr, sumec mi po chvilce zdolávání padá…ani nemůžu odhadnout jeho velikost, jelikož ryba se rozjela naproti mě. Jediné čeho si všímám po vytáhnutí wobleru na břeh je narovnaný háček ! Z toho usuzuji že se jednalo o slušnější úlovek…

p1000415

Druhý den jsem se rozhodl navštívit můj oblíbený úsek, ovšem vyzkoušet jiný způsob lovu. Místo klasické přívlače jsem se rozhodl vyzkoušet vertikální přívlač. O nástrahách mám jasno. Jelikož nemám možnost použít mrtvé rybky zvolil jsem umělou napodobeninu úhoře a chobotnice. Tu jsem si doma vylepšil o hrst plastových korálků, které během práce chapadel vydávají cvakavé zvuky a tím více dráždí sumce k útoku. (videa práce obou nástrah opět najdete ve video sekci ) Na chobotničku navlékám rousnice a začínám lovit. Během lovu cítím spousty jemných záběrů, ovšem nic na sekání. Výsledek je vždy stejný. Všechny rousnice jsou z háčku pryč. Po tom co mi sumci snědli i tu poslední rousnici sahám po úhoři a začínám zběsile oťukávat dno. Lov mi sice stěžuje opět severozápadní vítr, který mou loď neustále unáší ke břehu a tím mi stěžuje lov. Pomalu přemýšlím o ukončení lovu, jelikož mně už nebaví neustále veslovat proti větru zpět na loviště. Ve špičce prutu ucítím sérii zaškubnutí. Vypadá to, že jsem narazil nástrahou o kámen, ovšem kámen by mi nekopl do vlasce přeci ? Pro jistotu přiseknu a po chvilce zdolávání se u lodi objevuje sumeček kolem metru, maximálně 105cm. Je krásně zlatavě vybarven a tak pořídím rychlou fotku ve vodě a mířím ke břehu. Jelikož se už začíná smrákat a rád bych se stihl zabalit ještě za světla…

posledni-rijnova-fotka

No a tím se tento úlovek stal posledním říjnovým úlovkem. Je vidět že sumci i přes neustálé ochlazování byli aktivní. Jen bylo třeba je najít a zkoušet i tak v tuto dobu opomíjená místa jako jsou mělčiny…během rybaření jsem byl i dvakrát mile překvapen, když jsem viděl sumce zalovit u hladiny. Zkrátka sumci se nacpávali na zimu a já jsem byl rád, že jsem se vykašlal na okouny, candáty a stal se tak svědkem této události, během které se mi podařilo zdolat pět sumců. Tři sumce přes 150cm hranici a dva přesahující metrovou hranici…škoda jen, že jsem neměl více času, ovšem ještě je tu Listopad….uvidíme zda i tento měsíc mi bude přát stejně jako Říjen. 🙂

Nechť Vám koušou…..

Za Uni Cat Czech Republic Václav Jícha