Síla úplňku

Share Button

Je to už třetí den po tom co jsem exceloval při lovu s vábničkou, kdy se mi povedl doposud největší sumec na tuto techniku 183cm…jo ryba to byla vskutku nádherná. Asi proto jsem celý nedočkavý a spěchám k vodě co to jde.

nádherně stavěná ryba

Konečně už mám vše přichystané a vyplouvám na vodu, jak jinak než s vábničkou…jenže zklamání střídá zklamání. Nejen, že fouká dost silný vítr, který mi dost stěžuje lov a neustále si s mou lodí hraje jako s kusem papíru. Ale aby toho nebylo málo, rybářů je u vody ještě více než ve středu. Hladina je pokryta bojemi z různých materiálů a tvarů. Vypadá to tu doslova jako na slalomu a mám co dělat, abych se všem těm nástrahám bezpečně vyhnul. Zkouším hledat nějaké volnější místo, kde by nefoukal moc vítr abych se mohl v klidu věnovat vábničce, popřípadě přívlači. Tyto metody mám takhle přes den nejraději. Po sedmi kilometrech neustálého kličkování mezi bojemi konečně nacházím to co jsem chtěl…zátoku s hloubkou kolem čtyř metrů a celkem v závětří. A tak se bez váhání pouštím do bouchání. Super, ryby reagují hned na první bouchnutí. Jsou dost agresivní a lítají do sloupce jako rakety. Bohužel se jedná o samé ryby do metru, což se mi za nedlouho potvrzuje na prvním úlovku. Sumeček kolem 80cm mě připravil o poslední pijavky a tak balím a razím zpět.

to je hlava ….

„Venco ! Přeci to nevzdáš ! Bůh ví kdy se zas dostaneš k vodě.“ Tuhle větu si opakuji celou cestu zpět. A taky že nevzdám, když jsem viděl ty okamžité reakce mrňousů na vábničku. Jsem si docela jist, že dnes to opět klapne. Jen musím zvolit jinou strategii. V té mám celkem rychle jasno. Jsem na úseku kde je povolen lov nonstop. Rozhoduji se proto setrvat přes noc a pokusit štěstí. A to i přes to, že má být úplněk. Nevím proč, ale za celou dobu, co se věnuji sumcům, jsem za úplňku ještě žádnou rybu nechytl. Dnešní noc bude opravdovou výzvou.

Rozhodl jsem se pro lov s podvodním splávkem. Jak jsem říkal, hladina byla plná bojek a tak se chci od ostatních odlišit. Navíc mi prezentace nástrahy pomocí podvoďáku připadá i méně nápadná a pro větší rybu i hůře rozeznatelná past. Prostě tomu věřím a tak to má být. Montáže zhotovuji obě stejné. A to kombinované z Hard Mona a pletenky VenCata na 85kg. Kde háčky jsou navázany na pletence a zbytek montáže tvoří tuhé Hard Mono, které tak brání nástraze v zamotání. Navíc vlasec pod vodou mírní vibrace a tím je i méně nápadný pro sumce. Montáž tvořím z kombinace jednoháčku a trojháčku. Kdy jednoháček navazuji blíže ke splávku. Velikost volím 4/0, jen musí mít velké očko, abych byl schopen jím protáhnout Hard Mono. K tomuto účelu se výborně hodí háčky VenCata SNX- 5. Trojháček volím typ Warlock CBX-5 ve velikosti 2/0. Tyto háčky jsou díky svému broušení nesmírně ostré a krásně se zapichují. Teď už jen uvázat kámen lýkovým provázkem, navléknout na závěsku a vyvézt. Jeden prut dávám na hranu koryta, kde se hloubka zvedá ze čtyř do dvou metrů…no a ten druhý na mělčinu s hloubkou 1,2 m. Nástrahy jsou vyvezeny a tak si jdu udělat něco k jídlu a také připravit spaní.

Do půlnoci se vůbec nic neděje. Ani nástražky necinknou. Takže dopíšu článek o posledním úlovku a jdu spát. Je krásná teplá noc, občas se sice na obloze objevuje nějaký ten mrak, ale i tak jsou vidět hvězdy. A usínat při pohledu na hvězdnou oblohu se špičkami prutů je to nejhezčí co znám. Noci pod širákem mám nejraději…

háčky Warlock opravdu drží

Ze snění mě probouzí silné cinkání…mezi tím, než se vzpamatuji a zjistím kde vůbec jsem, snaží se mi neznámý protivník zlomit prut ve stojanu. VenCata se ohýbá do tak šílených oblouků, že si zapomínám vzít boty a i zapnout čelovku. Hned po záseku je mi jasné, že mám co do činění s velkou rybou. Síla s kterou mi chce vyrvat prut z rukou je ohromující…jediné na co se zmůžu je „ Co blázníš takhle v noci, teď jsem vstal“ takto si mluvím pro sebe 🙂 Jsou tři hodiny a dvacet minut a já konečně dostávám rybu blíž ke břehu. Po pár kopancích a menších výpadech po tmě nahmátnu tlamu a snažím se jí dostat do lodi. NO jsem rád, že jsem tentokrát nezapomněl na rukavici. Ihned po nahmátnutí se ryba začne mlátit, ale v tom už svírám čelist i druhou rukou a tahám rybu do lodě. Nevěřím svým očím, čekal jsem větší rybu to jo, ale že už podruhé během čtyř dnů se dostanu k hranici 180cm, to fakt ne. Po přesnějším měření je míra 176cm, krásný a velmi agresivní mlíčák…jelikož do svítání nezbývá ani hodinka. Rozhoduji se sumce uvázat a focení si nechat až na světlo. Nejsem velkým příznivcem vázání, ale když je to jen na tak krátkou chvíli a člověk to udělá jak se má, není v tom žádný problém.

se samospouští mi to nejde

Ráno jelikož jsem nikoho tak brzy nesehnal, udělám pár rychlých fotek samospouští. Se kterou mi to bohužel pořád nejde a sumce pouštím zpět. Ten zcela bez úhony odplouvá a já se těším na další výpravu. Jsem zvědav, jestli se mě to štěstí co mě poslední dobou provází, bude držet i nadále…

Nechť i Vám koušou

Za Uni Cat Team Czech Republic Vašek Jícha