Sváteční víkend

Share Button

Ano je to tu. Prodloužený víkend před námi. A ještě k tomu mám svátek. Tak jako každý rok i letos ho oslavím na rybách. Radost mi kazí jen fakt, že tento prodloužený víkend je zároveň posledním víkendem, kdy se na mém revíru smí lovit nonstop. Očekávám tak u vody nával. Z tohoto důvodu zamířím na chatu, kterou vlastní rodiče kousek od řeky. Je to jediné místo, kam si člověk může sednout. Ještě, že tu chatku máme. Proto se nebudu honit pronásledováním velkých ryb a vsadím na pohodu. Prostě si bez cíle zachytám a užiju si svátek a krásné počasí.

Hned ráno 28. září…jo to je můj den 🙂 si jdu sednout pod chatu na kapry. K lovu kaprů jsem se nedávno vrátil, celkem po pětileté pauze, kdy jsem kapry téměř vůbec nelovil a tak jsem zvědavý, jestli to ještě umím. Miluji východ slunce, mlhu nad řekou a tak si beru snídani s sebou a užívám si tu nádheru. Jenže tu mi náhle přeruší zvuk mopedu na druhé straně a stařík, který si sedá naproti mně. To by mi ani nevadilo, ale stařík se rozčiluje a začíná mi docela sprostě nadávat. Důvodem je, že jeden ze svých prutů mám nahozený třicet metrů pod ním u jeho břehu. To staříka tak rozčílilo. Argument, že jsem byl u vody dříve a že si může přesednout, když se mu to nelíbí, nezabral. Sprška nadávek pokračuje a tak stařečkovi poděkuji za nádherné blahopřání k svátku a za tak zkaženou scenérii jakou byl východ slunce. Nedá se nic dělat, některé lidi nepochopím. Celý den se nic neděje, jen v poledne dostanu pár tloušťů. Ty by byli na sumce, povzdechnu si. Jako by věděli, že jsem pruty na sumce nechal doma a že jim vlastně nic nehrozí. Pokračuji v kaprolovu dále. S ubývajícím světlem nasazuji pelety, jsou to pelety dovezené ze Španělska a tak by mohl zabrat i sumec. V domovině těchto pelet je sumci zbožňují. U nás si na ně sumci teprve zvykají, ale už jsem jich pár na tuto nástrahu dostal. Večer dostávám pomalý záběr. Ryba se nikam nežene a swinger jen poposkakuje. Po záseku cítím silný tah proti proudu…že by sumec? Celou dobu zdolávání tomu vše nasvědčuje. Ryba táhne pomalu u dna a jen občas klepne o vlasec. Navíc vůbec nejde zvednout. Jaké je ovšem mé překvapení, když ve světle čelovky spatřím pěkného kapra. Není to žádný říční bojovník, ale vysoký rybniční přistěhovalec vážící 10 kg. Krásný dárek k svátku. Kdepak má řeka ví, co se patří a na prvního kapra po tak dlouhé pauze, je to krásný dárek. Rychle udělám fotku samospouští, zabalím pruty a jdu spát, i když nemusím, je jen 22:00 a můžu ještě lovit nonstop. Ovšem neláká mě to…dokrmím peletkami a přijdu zas ráno, na východ slunce.

Jak jsem řekl, tak jsem i udělal…a konečně si bez rušení užívám východ slunce. Tyhle chvilky mám z celého dne nejradši a nikdy mě neomrzí. Bohužel ten klid je celou dobu i od ryb. Což se mi vůbec nelíbí. A tak po obědě prohrabuji auto, měl bych tam mít vláčecí prut na sumce. Vždycky ho vozím v autě a nepamatuji si, že bych ho doma vyndával. A je to, ve spodní části kufru se objevuje Vencata spin 2,7m s navijákem V-Shot 6000…ha a mám vyhráno. Dokonce je tu i Hammer Jerk s kterým jsem vláčel na rybníku. Je rozhodnuto, kaprařina je sice pohodlná, ale potřebuji si to ztuhlé a přeleželé tělo protáhnout. Tak sedám do lodě a jedu nalézt kousek řeky, kde nikdo nesedí. Zní to sice nemožně, ale po chvíli se mi podaří nalézt cca. 200m bez lidí. Dokonce je tato část v závětří a je tu takové teplo, že sundávám druhou mikinu. Zajímavé, že tu nikdo neloví. Kapři se vyhazují u hladiny a mě vrtá hlavou, zda jsem si místo toho vláčáku neměl vzít raději kaprák a zkusit lovit kapry z lodi…jak si tak přemýšlím, z ničehož mě proberou dvě tvrdé a silné rány do prutu. Ihned na to jde prut do maximálního oblouku a naviják jen kvílí. A jsem zpět v realitě…tohle miluji. Hned je mi jasné, že to nebude malá ryba. Jen se modlím, abych náhodou nechytil jednoho z těch kaprů za triko, což se mi už taky párkrát stalo. Ale ne…je to sumec a nebude malý. Po tom co otočil celou loď a ujíždí se mnou i s lodí proti proudu. Mimochodem loď s motorem a se mnou váží přes 150kg !!! Kam se na něj hrabe elektromotor…moc času sledovat dění na břehu nemám, ale koutkem oka si všímám postavy v černé mikině. Je to on, je to můj letitý kamarád Michal, který má kousek odtud chatu a taky na ní přijel oslavit svátek. Super, alespoň mě bude mít kdo vyfotit. Na druhém břehu si všímám zastavujících cyklistů, někteří si mě i natáčí na telefon. Bodejť by ne, taková jízda lodí proti proudu, kde pohonem je ryba zaujme po letech i mě, natož neználky. Trvá to dlouho…jelikož mám na prutu šňůru, bojím se do ryby více opřít, abych jí náhodou nevyřízl a tak se jí snažím pomalu utahat. Ovšem marně. Mezitím na mě kamarád volá, že jestli chci vyfotit, tak ať koukám dělat, jelikož za chvíli musí jet na fotbal. Jo s fotbalistama to bylo vždycky těžké 🙂 a tak utahuji brzdu a více se do ryby opřu. Asi při mně stáli všichni svatí a po chvíli rybu úspěšně zdolám. Ihned se dočkám hlasitého potlesku a prosby o nahlášení míry. Zvědaví cyklisti. Musím ovšem přiznat, že na ten potlesk bych si rychle zvykl…ihned mířím ke kamarádovi  a rybu fotíme….sumec má nádherných 170cm, na přívlač super zážitek. Navíc až v chatě si všímám jaké jsem měl štěstí…ten ohnutý háček, to bylo jen tak, tak. Večer si ještě nahodím na kapry. Je mrazivá noc z vody se line hustá mlha a nad hlavou mi září měsíc. Já stojím na molu a zdolávám dalšího kapra. Nádherná scenérie, kterou si určitě zapamatuji do konce života. Lyseček má 70cm a putuje zpět.

V neděli ráno opět sedím na kaprech, když v tom u mě zastavuje dodávka. Z ní vyleze Michal, prohodíme pár slov o včerejším sumci a taky kaprech, které jsem tam včera viděl. Jelikož je Michal vášnivý kaprař dohodneme se a za chvíli už sedím v lodi a mířím do těch samých míst co včera. Kamarád mě následuje po břehu v dodávce. Máme před sebou společný lov. Shodou náhod mi vyběhla na FB vzpomínka. Je to přesně čtyři roky co jsme společně byli na sumcích a teď jedou oslavenci na společný lov kaprů. Snad to bude stejně úspěšná výprava jako před lety. Tenkrát jsme chytli asi šest sumců a jednu štiku. A co víc. Při této výpravě jsem chytil svého prvního sumce na přívlač a od té doby mě sumčí přívlač doslova uchvátila…no nebudu to prodlužovat. Za dvě hodiny lovu se mi povedli dva kapři 80cm, 10kg a 74cm, 7kg…oba to byli nádherní labští bojovníci, jak mají být. Nádherný páreček…

          

Myslím, že oslavenecká výprava se mi více než povedla, užil jsem si krásného počasí, s kamarádem jsme oslavily naše svátky a navíc jsme dostali na břeh nádherné ryby. Za tři dny ? Nemám slov, s radostí to v poledne balím, loučím se s Michalem, se kterým domlouváme zimní výpravu. A jedu k mamce na domácí svíčkovou…svátek mám jen jednou a tak i dieta jde stranou 🙂

Nechť Vám koušou přátelé

Za Uni Cat Team Czech Republic Vašek Jícha