V pravé poledne

Share Button

V pravé poledne

Téměř každý rybář, když se řekne slovo sumec si vybaví noční rybařinu, pokud možno před bouřkou či dusnou noc, plnou nenasytných komárů. Ale opak může být pravdou…už nějaký ten rok si vedu notýsek, kam si zapisuji veškeré údaje o každém lepším úlovku. Ve spoustě řádků, ale naleznu jednu a tudíž shodu. Velká většina těch velkých ryb s mírou nad 1,5 m se na břeh podívala v době, kdy většina z nás obědvá. V rozmezí mezi 11 a 12 h polední. Že by se v tuto dobu vydávali vousatí velikáni taktéž k obědu ? Možný to je, ale díky zápiskům a také díky zimnímu pátrání po internetu jsem narazil na jednu zajímavou věc.

V tuto dobu se ve většině případů mění atmosferický tlak. Ať už se má navečer přihnat boře, oteplit se či i ochladit. Většinou přichází změna tlaku o pár hodin dříve. A to je ta věc, která nejspíše dohání velké sumce k žravosti. Také je tu možnost většího klidu, jelikož v tuto dobu bývá u vody i mnohem větší klid. A to i v letních měsících, což je divné samo o sobě. Co tím chci říci ? Nevzdávejte to ! Ač je slunce už příliš vysoko a žne jak ta nejrozpálenější pec, vydržte ! Ono se to vyplatí…tak jako už několikrát mě. Vždyť i můj osobáček přišel doslova a do písmene za pět minut dvanáct….a jinak tomu nebylo ani jednoho letošního středečního poledne.

Je středa, přesněji 5.7.2017. Dva dny volna k vodě přilákaly davy rybářů a nejen jich. Po březích řeky se prohání davy cyklistů, kteří na sebe hulákají počet najetých kilometrů…blázni. 🙂 Ani já neodolal a vydal se k vodě. Však posledních pár dnů bylo docela chladno a pršelo, tak se alespoň ohřeji a pohoupu na vlnách své lodi. Jelikož jsem si trošku přispal, na vodu jsem se dostal těsně před desátou. Rozhoduji se pro nějaký akční rybolov. Na takto rychlé chytání mám v oblibě troling, ale ten dneska nelze díky velkému množství rybářů použít. Vertikálka též není špatný způsob jak dostat nějakého poledňáčka a proto si jí nechávám v záloze. Rozhodl jsem se totiž pro asi nejkrásnější způsob lovu vousáčů a to je bezesporu vábnička. Neznám nic lepšího, než vydráždit sumce k útoku pomocí těch kouzelných dřívek. Každá vábnička má svůj specifický ton, každý způsob a síla úderu je specifická. Zkrátka si člověk připadá jako houslový virtuoz, kterému je odměnou místo potlesku pěkný úlovek. No a pokud si vás všimnou i ti všude přítomní cyklisti, tak i toho potlesku se někdy člověk dočká 🙂

kouzelné dřívka

Nástrah které můžeme pro lov s vábničkou použít je nespočet. Pokud nemáme čas nachytat si rybičky a nebo prostě neberou, jako pokaždé když je člověk potřebuje. Je tu spousta dalších možností. Nejoblíbenější nástrahou na rychlé chytání jsou jednoznačně rousnice. Ovšem poslední dobou kdy u nás řádí čím dál větší sucha je i s touto nástrahou problém. Teď se usmívají ti, co na jaře nezaháleli se sběrem rousnic a navíc mají chladné sklepy či ledničku navíc. Štastní to lidé…ti méně štastní zavítají do nejbližšího obchůdku s rybařinou a utratí za polomrtvé žížalky své těžce vydělané peníze. Někdy narazí na lepší obchod, který nabízí i pijavice. Jsou sice ještě dražší než rousnice, ale zase vydrží o něco déle. Teď se usmívám já, jelikož jsem byl obdarován kyblíkem pijavic od kamaráda a právě ty dnes použiji jako nástrahu. Mezi další nástrahy v opravdové nouzi lze použít třeba játra či kusy ryb nařezaných na proužky. A pokud ani ty nemáte, tak vše jistí umělohmotná chobotnice. Které jsme si přes zimu vyrobili podle jednoho z mých článků a nebo zakoupily již hotové 🙂

Tak o nástrahách už jasno máme, ale co vybavení a hlavně jakou vábničku si vybrat. Vždyť těch dřívek je celá řada tvarů a velikostí. Je to úplně jednoduché. Na 80% našich revírů si vystačíme s vábničkou, která má rovnější nožku, velikost hlavy v průměru kolem 3-4 cm s rovným dnem. S takovouto vábničkou můžeme lovit i na menších hloubkách. Já osobně jsem si zvolil vábničku Big River Clonk. Tato vábnička je na řeku s hloubkou do 5 m jak dělaná. Pokud vy chytáte na rozdíl ode mě, na nějaké přehradě či řece, kde se hloubka bude pohybovat i přes 10 m. Určitě neuděláte chybu, pokud sáhnete po vábničce Big Cat. Toto dřívko je opatřeno mostr hlavou s průměrem 5cm, navíc vypouklým dnem, které dává vábničce opravdu silný tón.

použité vybavení

Návazec zhotovuji z Hard Mona s nosností na 57 kg, který jsem zakončil malým trojháčkem Vencata CPX-5 ve velikosti 1/0. Takto malý háček jsem použil vzhledem k velikosti nástrahy. Pijavice jsou malé a je blbost napichovat je na háček větší. Návazec upevňuji na vábničkové olovo 140 g s dipovacím povrchem a zalitými dvěma ložiskovými obratlíky, které zabraňují v kroucení kmenové šňůry. Co se prutů a navijáku týče, zde mám jasno. Pruty na loď nepoužívám delší jak 1,9 m….v tomto případě jsem sáhl po Vencatě V-shot v délce 1,73 m s vrhací zátěží do 210 g. Takto krátký a hlavně jednodílný prut mi umožňuje lepší práci s nástrahou, lepší manipulaci v lodi a také s ním udržím nástrahu pod sondou echolotu. Prut jsem osadil malým navijákem V – Shot 4000. Který je přes svou velikost nesmírně odolný a silný, hlavně disponuje brzdnou silou 14 kg a to je to co potřebuji.

sumec 180 cm

A teď už k lovu…od rána brázdím říční proudy. Na kontě mám nespočet záběrů od malých dorostenců, kteří mě s úspěchem okrádají o pijavky. Ale co, mám radost, že jsou sumci i když ti malí aktivní. Jelikož když jsou tak hladoví prckové, musejí mít hlad i ty větší. Každopádně zvýšená aktivita menších ryb a jejich agresivní reakce na zvuk vábničky mě udržují vchodu i přes úporné vedro, které panuje. Blíží se čas oběda a i mě už kručí v žaludku. Mám sto chutí zapíchnout loď u břehu, schladit se v řece a naplnit břich. Ovšem něco jako kdyby mi našeptávalo abych to ještě zkusil. Popopluji kus proti proudu a projedu naposled ještě jednu díru. Hloubka se zde pohybuje od 3 do 5 m. Po pár úderech se šňůra napíná a já zdolávám prvního kapraře 🙁 sakra, to maskování některých rybářů je vážně dokonalé. Vůbec jsem si ho nevšiml. Omlovám se a pokračuji dál…o kousek níže vidím na echu nějakou blbost. Echolot jako by se zbláznil a ukazuje houbku 2 m. Co to ? Vždyť tu ve skutečnosti je kolem 5 m ?!?! Než rozluštím záhadu prut se ohýbá plynulým obloukem až k rukojeti a cívka se i přes své utažení roztáčí…tak to nebyla ponorka jak jsem si myslel. Tohle je ryba a ne malá…ani nezasekávám, je to zbytečné, jelikož ryba stihla otočit celou loď a táhne mě proti proudu. Směrem ke kaprařovi, kterého jsem před chvílí vytáhl. Ten bude mít radost 🙂 Naštěstí se ukázalo, že je to fajn chlapík a své pruty vytáhl. Popřál mi štěstí a my se sumcem pokračovaly v plavbě proti proudu. Asi po dvaceti minutách to vousáče přestalo bavit. Začal se jen točit kolem lodi, pár pokusů podplout loď mu na jedničku zmařila kraťoučká Vencatička a za chvíli už stoupal k hladině. Po vynoření, jsem div nespadl na záda. Tak obrovskou rybu a na vábničku !!! A pak že jsou naše vody probouchané…kdepak, když víte jak na ně 🙂

výhoda krátkého prutu

Když přišla chvíle vylovení, zjistil jsem nemilou věc…kdepak, já se nikdy nepoučím. Jasně že jsem zapomněl rukavice. A to už jsem si koupil rukavice s magnetickým klipem, abych je měl neustále při ruce. Hm, asi mi v kufru auta poslouží víc. Není čas na výčitky, čapu sumce holýma rukama, volám kamaráda, který už dávno sleduje celé dění ze břehu a jede se fotit…tohle je nádherná jikerňačka, která si zaslouží krásnou fotku do albíčka. Holka měří úctyhodných 180 cm, váhu nevím, ryby nevážím, ale je na řeku nezvykle vypasená. Zkrátka jí to sluší, nádherněji stavěnou a vybarvenou rybu jsem ještě nechytil…

Nechť Vám koušou

Za Uni Cat Team Czech Republik Vašek Jícha