Velkolepý konec

Share Button

Zdravím vás přátelé a příznivci značky Uni Cat.

Bohužel nastala ta smutnější část roku. Je tu konec sumcové sezóny. Na druhou stranu to snad máte trošku jako já. Celou zimu mám na co vzpomínat. Probírat se fotkami, videi a připomínat si zážitky, které jsem letos u vody zažil.

Moji sezónu mohu letos zařadit na 1. místo. Byla to sezóna snů. I přesto, že nemám tolik času se dostávat k vodě (jeden den, výjimečně dva v týdnu), byl jsem velmi úspěšný a 90% vycházek se mi podařilo něco chytit. Letos jsem si zvedl osobní rekord z České vody hned 4x! Celkový osobní rekord ze svazové vody jsem udělal ve Francii. Náčiní, které jsem mohl tedy celou sezónu testovat, prošlo tím správným ohněm jak má. Ať to byly pruty s navijáky na lov ze břehu, nebo skvělá Vencata V-Shot s navijákem na lov s vábničkou. Mohl jsem otestovat sílu háčků, obratlíků, návazcových šňůr, Mona a všeho dalšího na těch největších rybách. Postupně během zimy vám budu přinášet články, kde budou popsány moje zkušenosti s věcmi, které jsem po celý sumcařský rok podroboval zátěžovým testům.

Víkend snů

Nyní se s vámi chci podělit o můj závěrečný a nejlepší víkend v této sezóně.

Začalo to na začátku týdne. Byl prodloužený víkend a svátek 28. října vycházel na pondělí. Na lov ze břehu už sem nějak ztratil náladu vzhledem k chladným a vlhkým nocím. Spím totiž pod širákem bez bivaku. Na většině míst kde chytám, nejde ani postavit. Párkrát jsem mezitím vyjel třeba na chvíli s vábničkou, ale nechytil rybu, která by přesáhla aspoň hranici 120cm. V pondělí jsem tedy dopoledne opět vyrazil na 4hodinky na vodu s vábničkou. Měl jsem smůlu a započalo na vodě pěkně foukat a břehy byly obsazené neskutečným množstvím kaprařů. Místa tedy, kde vím, že se teď sumci zdržují bylo velmi málo. Pár ryb se mi podařilo zvednout, ale vítr mě vždy odtáhl dříve, než to sumec stačil vzít. Nakonec jsem závaží vyměnil za Fireballovou kouli a zkusil to ještě na posledním místě. Vítr se na chvíli utišil. Puknul jsem vábničkou a vidím, jak se po chvilce zvedá už lepší ryba. Přitáhl sem fireball i s rybou sumci před čumák a přišel ihned kopanec. Po celkem krátkém boji sem vytáhl pěknou 150cm rybu. Pár fotek od místních kaprařů a šel zpět.

Týden uběhl a já si řekl, že to půjdu vyzkoušet znovu v sobotu. Opět jsem vyrazil dopoledne na 4hodinky na vodu. Počasí bylo mnohem horší. Pršelo a opět celkem foukalo. Kecal jsem na břehu s kapraři co tam byly již celý týden a doufal, že se vítr na chvíli utiší. Celkem bylo mé přání vyslyšeno a já se nalodil a pelášil si to rychle na místo, kde jsem doufal v záběr. Dnes jsem nechal sestavu na vábničku doma a vyrazil jen na vertikální přívlač s rybou. Dorazím na místo, zpustím rybu na dno a pomalu se nechávám unášet proudem. Snažím se vyprovokovat nějakého k záběru. Ujel jsem zhruba 15m a přišel pořádný kopanec. Ryba zatím nechce vůbec nahoru a táhne mě i s celým člunem. Uvědomuji si, že už to nebude žádné ořezávátko do 150cm, ale něco mnohem většího. Po asi 15 minutách se mi konečně podaří sumce dostat k hladině. Prohlížím si ho a jsem si jistý, že má přes 190cm a možná 2 metry. Natáhnu ho do člunu a ihned s ním peláším na břeh. Po přeměření zjišťuji, že je to mlíčák a má rovných 205cm. Ještě než jsem dorazil ke břehu, tak jsem volal Jirkovi, který měl zrovna cestu okolo a přijel mě rovnou nafotit. Parádní ryba na závěr sezóny, kterou jsem mohl pustit zpět do jejího království. Jsem promočený a rovnou to zabalím a jedu domů.

Celý večer přemýšlím, zda se v okolí nemůže ukrývat ještě nějaká jiná pěkná ryba. Přece jenom je zde na tomto úseku letos celkem velký tlak ze strany sumcařů, kteří sem jezdí z celé republiky zkoušet lov vábničkou či vertikální přívlačí. Ovšem jsem si celkem dost jistý, že toto místo je nenápadné a snad i opomíjeno a mohl by tu být pro ryby ještě celkem klid, takže by nemusely být ještě zvyklé na bouchání po dně. Sám jsem ho nalezl úplnou náhodou. Vracím se tedy druhý den zpět na místo činu. Opět trochu fouká a vlny mě celkem ženou po hladině. Po asi hodinovém snažení vytáhnu jednoho prcka něco málo přes metr. Projíždím tedy další dvě hodiny jiný úsek. Už se chystám, že pojedu domů, protože jsem znechucen z větru a z toho jak rychle mě unáší. Doma jsem ženě slíbil, že přijedu něco málo okolo 12 hodiny. Když ovšem už mířím směrem, kde mám auto, vítr ustane. Volám tedy ženě, že se zrovna utišil vítr a že se zdržím o hodinu déle. Vyjel jsem opět směrem, kde jsem chytil rybu den před tím.  Přijedu na místo, spustím rybu, ujedu asi 2metry a přijde kopanec. Poprvé dnes jsem si vzal sebou kameru, kterou mám doma asi 2 roky a mám ji nasazenou na hlavě. Zapínám kameru a doufám, že se mi podaří natočit onen souboj. Prvních 10s jsem si myslel, že se jedná o menší rybu do 150cm. Sumec ovšem jen vyjel do sloupce a než si vše uvědomil, co se stalo, pár sekund mu to trvalo. Pak se semnou vůbec nepáral a přes téměř utažený naviják si to namířil zpět ke dnu. Prut se mi ponořil hluboko pod člun a já musel mnohem více povolit brzdu. Už jsem si byl jistý, že to bude něco mnohem většího. Prvních deset minut se nedalo vůbec nic dělat. Sumec mé snahy o vypumpování s poklidem odrážel, držel se pořád u dna a táhl mě s celým člunem po řece jako by to bylo nic. Po dvaceti minutách se mi už začínalo dařit ho zvedat výše do sloupce, když se mi poprvé zobrazil na echolotu, nevěřil jsem vlastním očím. Věděl jsem, že má přes 2 metry. Souboj trval téměř půl hodiny a já i sumec už jsme toho měli dost. Nakonec se mi ukázal na hladině. Poprvé v životě se mi z ryby rozklepaly nohy. Měl jsem v sobě tolik adrenalinu, že bych uběhl snad i maraton. Zároveň jsem dostal strach, že o rybu přijdu. Trojháček mu z tlamy vypadl a vysel jen za jednohák píchnutý z venku. Druhý problém sem viděl v tom jak vůbec dostat takovou obludu do mého malého člunu. Sumec byl parádně vyžraný a měl s určitostí přes 70kg. Nakonec jsem ho do člunu natáhl a zůstal chvíli zaklíněn pod ním. Půlka ocasu mu dále čouhala přes palubu. Volám ihned Jirkovi, že musí okamžitě dorazit se podívat a nafotit mi rybu, že mám obludu určitě přes 220cm. Jako správný kámoš na nic nečekal a ihned vyrazil. Dorazil jsem s rybou na břeh a natáhl ji na plachtu. Akorát dorazil Jirka, tak jsme ho rovnou přeměřili. Byl to opět mlíčák s pořádně vypaseným panděrem a měřil 227cm. Ryba téměř 230cm z české vody! Konečně můj splněný sen o obru z Čech se splnil. Navíc to bylo na vertikální přívlač. Souboj tedy užitý naplno. Pár fotek a pak jsem ho natáhl zpět do vody. Sumec chvílí odpočíval a pak jako správný král řeky se v poklidu vydal do svých hlubin. Byla to ryba už celkem stará, ale ve výborné kondici. Doufám, že za pár let bych se s ním mohl setkat znovu.

Děkuji všem, co mě sledovali a rádi četli mé příspěvky a snad vám i mé rady o které jste si psali, byly aspoň k něčemu. Příští sezónu určitě zahájím dříve opět někde v cizině. Přeji všem slušným rybářům klidné prožití zimy. Určitě můžeme přes zimu pořádně zbrojit a vymýšlet co nového a neokoukaného by mohlo platit na tu naší největší rybu.

Za Uni Cat Czech team Brandys