Vydařený víkend

Share Button

Tak už tu máme září téměř jeho polovinu…pro mnohé z nás sumcová sezona už skončila, pro další bude za chvíli končit a pro některé stejně jako mě, teprve začíná. Osobně nejsem velkým příznivce léta. V tuto dobu se to kolem vody hemží a na mě je tu moc živo. V létě na ryby sice chodím, ale spíš se jen pobavit či se vyspat, jelikož doma to moc díky velkým vedrům nejde. Prostě se v tuto dobu za velkými rybami nehoním, oni ve většině případů stejně ani moc nežerou díky kyslíkovému deficitu. Obzvláště, je li léto tak extrémní jako bylo to letošní. Kdy spousta revírů byla i díky suchům uzavřená. V takových vedrech se snad potí už i ryby a možná proto ani nemají takový zájem o nástrahy 🙂

 

Každopádně toto období máme díky bohu za sebou, teď už i občas zaprší a hlavně se ochladilo. Což konečně dalo rybám signál, že se mají začít krmit, jelikož za pár týdnů je tu zima a oni potřebují dohnat tukové zásoby. Přesně tohle období mám na ryby nejoblíbenější. Lze se tak snadno dostat i k těm největším rybám v revíru, které jsou po většinu roku velice ostražité.

Konečně je tu pátek, pracovní vytížení mám úspěšně za sebou. Přežil jsem další týden 🙂 a tak jedu slavit k vodě. Mám docela napilno, jelikož už se stmívá dříve a mám rád když nejdéle hodinu před setměním mám pruty vyvezené. Nechci si tak plašit ryby v jednu z nejlepších dob pro lov. A to si musím ještě stihnout nalovit nástražky. Naštěstí s plavačkou mi to celkem jde a rybek mám za chvíli plný Baithaus. Takže už je přichystat pruty. Vše bych měl připravené jen vyvézt, když v tom okamžiku vidím jak na protějším břehu si vyjíždí Felicie s valníkem plným rybařiny. No snad nebudou tak chytří, aby si vlezli přímo naproti mně. Naštěstí si sedají přímo naproti kaprařům co sedí 100 m pode mnou. Tak naštvali někoho jiného 🙂 to ovšem netuším, co mě od těchto kolegů čeká v noci. Zprvu vypadající rozumní rybáři se proměnily v šílené světlušky, kteří ač chytají 4 m od břehu celou noc svítily s čelovkami po celé řece. Přísahám, že mě tím světlem několikrát za noc i probudily. A to spím v autě za sedačkami ! Takové to chování u vody milí kolegové vážně neprovozujme. To, že už si drze někdo sedne přímo naproti jinému rybáři a háže mu prut 5 m od jeho prutu je věc druhá. Ale to světlo v noci…na co potom bojujeme za noční rybolov, když si ty ryby svým chováním plašíme ? A nejhorší je, že nejen sobě ! Jelikož u vody nikdy nejsme sami.

Po tomto zážitku mi bylo jasné že minimálně do rána žádný záběr nepřijde a tak se otáčím zády ke světlům a hluboce usínám. Alespoň se po těch ranních směnách vyspím…

Ráno absolvuji s kamarádem vyjížďku na jemnou vláčku, při které nachytáme spousty okounků a jednoho tlouště, kterého mi kamarád daroval na sumce. No když už mám takovou skvělou nástražku, tak to rozhodně druhou noc u světlušek trávit nebudu. Bude to chtít změnu. Jdu se tedy projít kolem řeky a najít nějaké klidnější místo. Cestou míjím kapraře chytající pode mnou a prohodím s nimi kus řeči. Jsou tu téměř týden a celkem dobře si zachytali, až do pátku kdy si naproti nim sedli světlušky. Tak jsem pojmenoval ty dva týpky s panděry a felicií 🙂 Všichni tři se shodujeme, že tyhle světlušky mají jediné štěstí, že poblíž není žádná lávka. Úspěšně zkazily lov třem rybářům…a to je místa všude kolem plno jak jsem později zjistil. Proto se ihned stěhuji na jedno z nich. Dá to trošku zabrat. Nejprve stěhuji svůj plechový stan a potom se pěšky vrátím pro loď. Ale jsem tu, na novém místě s novou nadějí a hlavně daleko od lidí. Co více si přát. Během dne vidím pár zalovení, nejspíše štika. Ráno po sumcích se na ní zkusím vypravit, teď ale jdu zbrojit na sumce. Montáž volím klasickou průběžnou. Jeden prut s tlouštěm umisťuji do jámy s hloubkou kolem 4,5m. Ne všichni sumci totiž vyjíždí v noci lovit do mělčin, někteří zůstávají při dně v hlubinách a proto volím tuhle strategii. No a druhý prut s cejnem do mělčí vody kolem 2m…nedaleko je mělčina s hloubkou 1m a právě sem by mohli sumejši jezdit na lov. Pruty mám umístěné a tak si dávám rychlou večeři a zalézám do auta a usínám.

        

Celý večer je klid až kolem půlnoci mě budí slabší cinknutí. Jen co vykouknu z okénka abych viděl co se děje, vidím jen několikrát za sebou ohýbající se prut téměř až k vodě. Okamžitě vylézám z kufru, sjíždím orosený svah po zadku rovnou k prutu a zasekávám. Konečně pořádný záběr a z hloubky. To by mohla být pěkná ryba…a taky že je. Po silném a těžkém boji dostávám do lodě krásně vypaseného sumce. Není zas tak dlouhý, ale vypasený je neskutečně…nejspíše jezdil kaprařům celý týden luxovat krmné místo 🙂 Po změření které ukáže délku 173 cm následuje i focení. Ovšem zde jsem narazil. Přisvícení k fotoaparátu zrovna dneska nefunguje a nejlepší fotograf v okolí je na líbánkách. Co teď, prostě to nějak zkusím sám. Výsledek ???? no hrůza…a tak mi na tuto vypasenou rybu zbyly krásné vzpomínky. Ale co, kvůli fotografiím k vodě nechodím.

Promočený, oslizlý, zároveň šťastný a naštvaný zalézám do kufru a usínám. Ráno vytahuji druhý prut z mělčiny, pouštím úplně nedotčeného cejna a vyrážím na tu štiku, kterou jsem viděl lovit. Beru si štikový 80g proutek s vlascem 0,30mm a lankem. Jako nástrahu jsem zvolil vícedílného slidera od Doiya. No a asi po desátém náhozu kolem hrany koryta, dostanu krásný záběr, následovaný prudkou jízdou. Super, je tam. Vše nasvědčuje tomu, že mi opravdu zabrala pěkná štika. Po třinácti minutách tuhého boje a ve chvíli kdy domnělá štika začne vypouštět bubliny je mi jasné co se stalo. Místo štiky mám na prutu sumce, no tak s tímhle nádobíčkem to bude prča, hlavně ať mi to nerve říkám si. Naštěstí neurval a já dostal krásného 125cm dlouhého černého vousa na rozloučenou. A díky tomu že zabral ve dne, mám alespoň s ním krásné fotky. Hned se mi balilo lépe…

Za Uni Cat Team Czech Republic Vašek Jícha