Zkrácení čekání na sezonu

Share Button

Zkrácení čekání na sezonu

Sezona v Čechách je již za dveřmi a já se nemohu dočkat. Proto jsem využil nabídky navštívit soukromý sumcový revír. Jako parťák jel můj kamarád Vačus s přítelkyní Petrou. Ve vozejku jsme si vezli tři sudy plné karasů, protože nerad chytám nástrahy až na místě. Nemusí se zadařit a člověk pak vyhoří kvůli tomu, že podcenil situaci. Bohužel se mi tak na rychlo nepovedlo chytit jinou nástražní rybu než právě karase, tak snad jim budou chutnat.

TIP Při převozu ryb na delší vzdálenost je velmi důležité, dobře je podchladit. Proto dávám k nástrahám jednu nebo dvě PET lahve s ledem. Vzduchování používám pouze při převozu delším jak čtyři hodiny a vždy ho kombinuji s podchlazením. Při příjezdu k vodě nesmíte zapomenout ryby nejprve pomalu aklimatizovat na teplotu a složení vody, do které je chcete dát. Řeším to tak, že při příjezdu k vodě vyndám PET lahve a začnu kyblíkem postupně přidávat vodu z revíru, na kterém budu lovit.

Hned na začátek to vypadalo pěkně. První zavážel Vačus s Petrou. Při zavážení druhého prutu se náhle narovnal ten první. Prudce jsem seknul a začal zdolávat. Stalo se to zrovna v okamžiku, kdy mi Vačus ukazoval gestem, ať začnu došponovávat druhý prut. Jak si všimnul, že na Petry prut už se chytla ryba, vyrazili rychle zpět na břeh. Petra vyskočila z loďky, já ji předal prut a ona si užívala souboj s krásnou silnou rybou. To bylo radosti, když byl první sumec na břehu! A šlo se fotit. Petra bohužel přední část sumce neunesla, a tak se fotila u ocasu.

Rybu jsme opatrně pustili a zavezli zbylé pruty. Už teď mezi námi vládla hodně dobrá náladaa to jsme netušili, co nás ještě čeká. Celý večer se nic nestalo, ale v noci vypuklo sumčí peklo. Já měl do jedné do rána záběr na všechny pruty.Celkově se za noc na břeh podívalo osm ryb. Fotili jsme se jen s těmi zajímavějšími.

Ráno zbýval už jen jeden prut a to Vačuse. Všichni unaveni z noci jsme se snažili dohnat spánkový deficit. Spánku nám však nebylo dopřáno ani ráno a nedlouho po rozednění se narovnal i ten poslední prut. Ani nevím, jak jsem se k tomu prutu dostal, ale ještě po slepu jsem zaseknul a křičel na Vačuse: „Je tam, dělej!“. Za chvíli byl Vačus u mne a následoval krásný souboj, na jehož konci se u břehu objevil největší sumec výpravy. Konečně se ten kluk dočkal! Vychutnal si souboj s rybou 2m+. Bylo pěkné, že si mohl souboj a focení užít za světla.

Tak a mohly se všechny pruty zavézt znova. Místa jsme volili vždy v těsné blízkosti břehů (někdy i jen půl metr od břehu). Montáže byly vždy bez kačen jen vyvázané o břeh. Některé montáže sestávaly z  hejnka dvou cca deseticentimetrových karásků,přičemž každý měl ve hřbetu jednoháček.Tato montáž se mi na hodně prochytaných vodách, kde jsou již sumci hodně podezřívaví, dobře osvědčila (viz článek). Dopoledne bylo ve znamení lovu nástrah. Však s obědem přišel takzvaný „poledňák“ neboli polední sumec. Když jsme ho chtěli vyfotit, tak náhle přišel záběr i na můj druhý prut. Vačus dal na chvíli již uloveného sumce do vody, a tak mám fotku s poledním dublem.

Vyfoceno přesně ve chvíli, kdy byl na druhém prutu záběr.

Večer již probíhal klidně a my se těšili na noc. Tentokrát to bylo celkově poklidnější, ale i tak se povedlo chytit pět ryb.

Ráno se za námi přijel podívat správce a hodně se divil, když zjistil, že za dvě noci se nám povedlo dostat na břeh 16 ryb. Podle toho, co nám říkal, se partě před námi nepovedlo za tři noci chytit ani rybu. Zajímalo by mě, zdali to bylo počasím, anebo strategií lovu, že nám se tolik dařilo a jim nikoliv. To se ale bohužel nikdy nedozvím.

Ps: Lov na soukromých vodách beru jen jako zpestření a zkrácení čekání před sezonou. Rozhodně je pro mne mnohem cennější ulovená ryba na svazovce nežli na soukromáku. V době, kdy mohu jet na svazovku a nebo mám čas jet do ciziny, raději jedu tam, nežli na soukromák. Určitě nesouhlasím s převozem ryb ze svazových vod do soukromých. Lidi,co to dělají, odsuzuji, protože je to nesportovní, neetické a nezákonné.

Tip. Vždy se snažte při lovu odlišit od ostatních. Na silně prochytaných lokalitách to platí dvojnásob. Já se například snažím zavážet do netradičních míst (nikdy ne na místo, kde je například na stromě již uvázaných mnoho trhacích vlasců od jiných rybářů). Používám montáže, které se běžně nepoužívají. Návazce vždy dělám z kombinace Hard Mona a pletené šňůry. Často používám montáže s více nástrahami. Háčků dávám na nástrahu co nejméně. Občas jen jeden nebo dva jednoháčky. V případě, že dávám trojháčky, téměř nikdy nedávám větší velikost než 2/0.

Za Uni Cat Team CZ Michal Jánošík