Zpátky na řece

Share Button

Všude dobře doma nejlíp….tak tahle věta byla první co mě napadlo v pátek večer. Když jsem dorazil na břeh své milované „domovské“ řeky. Minulý týden jsem totiž strávil přípravou a točením videa společně s Jakubem Vágnerem na soukromém revíru Pohan. Revír je to nádherný a i celé okolí Katlova…dokonce jsme společně ulovily nádherného sumce odhadem + – 170cm….ovšem já jsem říční vlk. Mám rád vodu co se hýbe a nutí mě neustále přemýšlet a učit se. Také mě dovede neustále překvapovat. Prostě řeka mému srdci lahodí víc a tak jsem opět tu…

S Jakubem na rybách

Do stmívání není moc času. Mám rád když mám nástrahy zavezeny nejdéle hodinu před stmíváním. Je to takové moje pravidlo, ani nevím jak jsem k němu přišel, ale dělám to tak už léta a dnešek nemůže být vyjímkou. O to hůř, jelikož si musím ještě nachytat nástražky. Za tu hodinu co jsem měl, se mi podařilo ulovit jen jedinou plotici okolo 25cm. Nedá se nic dělat, zavezu alespoň jeden prut. Použil jsem tu samou montáž jako na Pohanu. Jen jsem zvolil trochu těžší kámen. Přeci jsem  na řece a ne na jílovitém stojáku…no a světe div se. Chvilku před 21 hodinou se Vencatička mírně otřásla a rolnička pocinkla…s chladnější vodou už sumci berou opatrněji a tak prut beru do ruky a v ruce pomalu napnu šňůru. Podobně jako při lovu candátů. To abych citem poznal jestli je ryba na háčku. A byla…sumík nebyl sice nijak velký, něco kolem metru ??? mohl mít, ale mě to stačí…taky nemusel být žádný. A jelikož nemám už na co lovit, jdu spokojeně spát….

 

170 cm ze stojáku

Ráno se probouzím do husté mlhy…tyhle rána mám ze všeho nejraději. A ještě radši se tou mlhou prodírám na lodi. Dneska jsem se rozhodl pro vláčku. Odpoledne by mělo začít pršet a tak by se během dopoledne mohl měnit tlak a sumíci by mohly začít lovit. Proto nechci sedět na jednom místě a čekat až si nějaký zbloudilec zazvoní. Chci jim být na stopě a čekat až to přijde. Než sleze mlha, rozcvičuji se lehčím vláčákem na candátech, je to jako v posilovně. Před zátěží je třeba se rozehřát a zprovoznit svaly 🙂 Candáti mi ovšem pijou krev, ty jejich jemňounký záběry jsou až moc školící. A tak mi po třech hoďkách nekonečného házení ruply nervy a beru do ruky těžkou vláčku. Jen ta guma mi povyrostla na 20cm. Po zhruba hodině a půl vláčení mi začíná kručet v břiše. Aby taky ne, je za deset minut 12h. Taky se uklidnil vítr a mírně oteplilo. Přišla chvíle kdy se mění tlak. Chytrý telefon mi to jen potvrzuje a tak oběd musí ještě počkat….začínám házet a přesně když mi pípli hodinky poledne, dostávám kopanec do prutu. Ryba ze začátku vypadá na prcka, ovšem po chvíli se začíná prát a tak se snažím spustit kameru a vše natočit. Za chvíli je ryba u lodě, není nijak velká, ale ani malá. Na vláčku tak akorát, krásně bojovala a brala si z cívky. To bude videjko…jo, to bych ale musel tu kameru zapnout. Respektivě jsem jí zapnul, ale jen na 2 vteřiny…zkrátka jsem jí při zapnutí, rázem i vypnul 🙂 A tak se musíte spokojit jen s fotkou…sumík měl 110 cm. Není to obr, ale potěšil mě daleko víc, než ten 170-tník…byl totiž z „mé“ řeky…

Za Uni Cat Team Vašek Jícha

zlatých 110 cm z řeky